Klinické použití přípravku FENO u astmatu

Interpretace vydechovaného NO u astmatu

V klinických pokynech Americké hrudní společnosti pro interpretaci FeNO byla navržena jednodušší metoda:

• Hodnota FeNO nižší než 25 ppb u dospělých a nižší než 20 ppb u dětí mladších 12 let naznačuje absenci eozinofilního zánětu dýchacích cest.
• Hladina FeNO vyšší než 50 ppb u dospělých nebo vyšší než 35 ppb u dětí naznačuje eozinofilní zánět dýchacích cest.
• Hodnoty FeNO mezi 25 a 50 ppb u dospělých (20 až 35 ppb u dětí) by měly být interpretovány opatrně s ohledem na klinickou situaci.
• Rostoucí hladina FeNO s více než 20% změnou a více než 25 ppb (20 ppb u dětí) oproti dříve stabilní hladině naznačuje zvýšení eozinofilního zánětu dýchacích cest, ale existují značné interindividuální rozdíly.
• Klinicky významný může být pokles FeNO o více než 20 procent u hodnot nad 50 ppb nebo o více než 10 ppb u hodnot nižších než 50 ppb.

Diagnostika a charakterizace astmatu

Globální iniciativa pro astma nedoporučuje používat FeNO k diagnostice astmatu, protože jeho hladina nemusí být zvýšená u neeozinofilního astmatu, ale může být zvýšená u jiných onemocnění než astma, jako je eozinofilní bronchitida nebo alergická rýma.

Jako průvodce terapií

Mezinárodní směrnice doporučují používat hladiny FeNO, kromě dalších vyšetření (např. klinická péče, dotazníky), k vedení zahájení a úpravy léčby astmatu.

Použití v klinickém výzkumu

Vydechovaný oxid dusnatý hraje důležitou roli v klinickém výzkumu a pravděpodobně pomůže rozšířit naše chápání astmatu, jako jsou faktory zodpovědné za exacerbace astmatu a místa a mechanismy účinku léků na astma.

POUŽITÍ U JINÝCH RESPIRAČNÍCH ONEMOCNĚNÍ

Bronchiektázie a cystická fibróza

Děti s cystickou fibrózou (CF) mají nižší hladiny FeNO než vhodně porovnatelná kontrolní skupina. Naproti tomu jedna studie zjistila, že pacienti s bronchiektázií bez CF měli zvýšené hladiny FeNO a tyto hladiny korelovaly se stupněm abnormality patrné na CT hrudníku.

Intersticiální plicní onemocnění a sarkoidóza

Ve studii pacientů se sklerodermií byl u pacientů s intersticiálním plicním onemocněním (ILD) zaznamenán vyšší vydechovaný NO ve srovnání s pacienty bez ILD, zatímco v jiné studii byl zjištěn opak. Ve studii s 52 pacienty se sarkoidózou byla průměrná hodnota FeNO 6,8 ppb, což je podstatně méně než hraniční hodnota 25 ppb používaná k označení zánětu astmatu.

Chronická obstrukční plicní nemoc

FE_NOHladiny FeNO jsou u stabilní CHOPN minimálně zvýšené, ale mohou se zvyšovat při závažnějším průběhu onemocnění a během exacerbací. Současní kuřáci mají přibližně o 70 procent nižší hladiny FeNO. U pacientů s CHOPN mohou být hladiny FeNO užitečné při stanovení přítomnosti reverzibilní obstrukce dýchacích cest a určení reakce na glukokortikoidy, ačkoli to nebylo hodnoceno ve velkých randomizovaných studiích.

Kašelová varianta astmatu

FENO má střední diagnostickou přesnost v predikci diagnózy kašlavé varianty astmatu (CVA) u pacientů s chronickým kašlem. V systematickém přehledu 13 studií (2019 pacientů) bylo optimální hraniční rozmezí pro FENO 30 až 40 ppb (ačkoli ve dvou studiích byly zaznamenány nižší hodnoty) a souhrnná plocha pod křivkou byla 0,87 (95% interval spolehlivosti, 0,83–0,89). Specifičnost byla vyšší a konzistentnější než senzitivita.

Neastmatická eozinofilní bronchitida

U pacientů s neastmatickou eozinofilní bronchitidou (NAEB) jsou eozinofily ve sputu a FENO zvýšené v podobném rozmezí jako u pacientů s astmatem. V systematickém přehledu čtyř studií (390 pacientů) u pacientů s chronickým kašlem způsobeným NAEB byly optimální hraniční hladiny FENO 22,5 až 31,7 ppb. Odhadovaná senzitivita byla 0,72 (95% interval spolehlivosti 0,62–0,80) a odhadovaná specificita 0,83 (95% interval spolehlivosti 0,73–0,90). FENO je tedy užitečnější k potvrzení NAEB než k jejímu vyloučení.

Infekce horních cest dýchacích

V jedné studii pacientů bez základního plicního onemocnění vedly virové infekce horních cest dýchacích ke zvýšení FENO.

Plicní hypertenze

NO je dobře známý jako patofyziologický mediátor plicní arteriální hypertenze (PAH). Kromě vazodilatace NO reguluje proliferaci endoteliálních buněk a angiogenezi a udržuje celkové zdraví cév. Je zajímavé, že pacienti s PAH mají nízké hodnoty FENO.

Zdá se, že FENO má také prognostický význam, s lepším přežitím u pacientů, u kterých se hladina FENO zvýšila při léčbě (blokátory kalciových kanálů, epoprostenol, treprostinil), ve srovnání s těmi, kteří ji nezvyšují. Nízké hladiny FENO u pacientů s PAH a zlepšení při účinné léčbě tedy naznačují, že by se mohlo jednat o slibný biomarker pro toto onemocnění.

Primární ciliární dysfunkce

Nosní NO je u pacientů s primární ciliární dysfunkcí (PCD) velmi nízké nebo chybí. Použití nosního NO k screeningu PCD u pacientů s klinickým podezřením na PCD je diskutováno samostatně.

Další podmínky

Kromě plicní hypertenze patří s nízkými hladinami FENO i další stavy spojené s hypotermií a bronchopulmonální dysplazií, stejně jako užívání alkoholu, tabáku, kofeinu a dalších drog.